MISTROVSTVÍ KONTINENTÁLNÍ EVROPY

„Cascina del Lupo“, Busto Arsizio, 4.-5. října 2008


Obr 1: Příjezd do Cascina del Lupo

Pátek 3.10.2008
Po extrémně nepříjemném ranním vstávání jsme ještě v hluboké tmě něco málo po páté hodině vyrazili směr Salzburg. Zima a deštivé počasí nás provázela až do naší první „pit stop“ – Hallein u Salzburgu. Po krátkém bloudění po halleinské Schloßallee jsme 5 minut po desáté konečně našli dům Klause Gollhofera, abychom přeskládali věci do jeho auta a společně vyrazili směr Busto Arsizio, naší cílové destinace. Po krátké káva pauzičce a seznámení s Klausovou ženou jsme vyjeli do sychravého počasí.
Déšť se střídal s ještě hustším deštěm, aby nás nakonec na rakousko-italské hranici překvapil sněžením přecházejícím chvílemi i do sněhové bouře. Naštěstí Klausova Toyota 4x4 vše ustála a my jsme vjeli do kouzelné krajiny italských Dolomit. Po 7 hodinách jsme konečně uviděli slunce a modrou oblohu.
Cestou kolem Milána jsme si ještě projeli lijákem a bouřkou, ale nakonec se nám podařilo kolem půl páté odpoledne dorazit do cíle naší cesty se svěžím větříkem v zádech a sluníčkem na obzoru. Malebná restaurace La Cascina del Lupo a k ní patřící kroketové kurty nás uvítala poskrovnu v podobě dvou trénujících švýcarských hráčů (Iana Sextona a Dannyho Davidse). Tak ani Klaus ani naši borci nelenili a využili volného prostoru k tréninku. A já nakonec nelenila taky a jala se tužky, abych i vám zprostředkovala atmosféru a zážitky z celého turnaje.



Obr 1: Příjezd do Cascina del Lupo


Obr 2: José Riva a příprava na pegg out po vydařeném triple peeluSobota 4.10.2008
Druhý den ráno nás přivítala sice trochu chladná, přesto opravdu slunná Itálie. Po sladké snídani v našem hotelu jsme dorazili na kurt, kluci se trochu rozehráli a v 9 hodin vše vypuklo. Organizace turnaje (zejména úvod, který působil dosti improvizovaným dojmem) sice nesahala ani po kotníky českým ExCl, ale malebné prostředí klubu vytvářelo vskutku přátelskou atmosféru. Jako první z českých hráčů nastoupil Robert. V premiérovém zahraničním utkání byl jeho soupeřem o dost zkušenější José Riva ze Španělska. Ten potvrdil své předpoklady a Roberta pustil do hry pouze třikrát – k zahrání koulí do kurtu a pak ještě jednou k dlouhému roquetu po vydařeném leavu – aby ho po necelé hodině vyprovodil se skóre 26tp:0.



Obr 2: José Riva a příprava na pegg out po vydařeném triple peelu.



My s Davem jsme zatím přátelsky poklábosili se „starými“ známými z Cheltenhamu – mladými finskými hráči (kterým se opět „ztratily“ hole na letišti, resp. zůstaly v Helsinkách), Johnem Swabeym z Belgie a norskými námořníky Roarem a Steinerem.
A právě Steinar Olsen byl prvním Davidovým soupeřem, se kterým si i přes počáteční nervozitu poradil hladce 26:8. Robert mezitím nastoupil do druhého zápasu proti druhému z norských hráčů – Roaru Michalsenovi. Na obou seveřanech bylo patrné zlepšení od loňského roku – nové hole přinesly i novou a lepší breakovou hru, která nakonec dovedla Roara k vítězství nad českým hráčem 26:8.
Robert tedy v AC turnaji skončil bez zisku jediného bodu. A zatímco jsme společně s ostatními hráči obědvali (podával se tradiční italský salát s vynikajícím sýrem a prosciuttem), rozehrál David svou vskutku mistrovskou partii se třetím nasazeným italským hráčem Gianpietrim Donatim. Tu dovedl nekompromisně do vítězného konce 26:9 a byl v semifinále!
Obr 3: Ian SextonPrvní semifinále již svého postupujícího mělo – byl jím Ian Sexton, který zdolal Josého Rivu zejména díky taktickému manévru, kdy mu vykolíkoval jednu jeho kouli a odsoudil ho tím po zbytek zápasu pouze k marnému snažení se o přesné roquet přes celé hřiště. Ve druhém semifinále se střetl náš borec s francouzským „šoumenem“ a vtipálkem Rodolphem Dourthem.

Obr 3: Ian Sexton



Rodolphe jako nasazená dvojka AC turnaje opanoval čistou breakovou hrou začátek zápasu. David se nicméně dokázal dostat do hry a předvést své umění. Ale po poradě se soupeřem ohledně contact liftu při vykolíkovaní jedné koule poněkud znejistěl. Zahrál sice krásný break až na 4zpět, ale v dalším tahu ho bohužel neúspěšný pokus o triple peel vyvedl z míry natolik, že soupeři nakonec podlehl 13:26. I když to českého hráče očividně mrzelo, předvedl první den turnaje fantastický výkon a my s Robou na něj byli náležitě pyšní.
Vrchol dne – finále turnaje v asociačním kroketu – byl poněkud negativně poznamenán nepřítomností většiny hráčů, kteří již před jeho začátkem odjeli do hotelu připravit se na večerní „gala dinner“. Ovšem byla to jejich chyba, jelikož přišli o strhující zápas, který končil až za přibývající tmy (jak věrně známých to podmínek z českého prostředí ;-) ). Rodolphe opět vstoupil do hry krásnou breakovou hrou a dostal se do vedení. Ian sice dokázal odpovědět stejně kvalitní hrou, ale chyboval a vše nasvědčovalo tomu, že bláznivý Francouz zvítězí. Ale vypjatá atmosféra finálového zápasu způsobila, že snad nervozita mu svázala ruce a ani on se nevyvaroval chyb…končil svůj tah oběma koulemi na kolíku, z nichž se mu podařil pegg out pouze jedné z nich…a toho Ian dokázal bravurně využít k vítěznému breaku. Strhující podívaná tak končila nejtěsnějším možným výsledkem 26:25 ve prospěch Švýcara! Nádherné utkání!
Večer byla pro hráče, sponzory, pořadatele a jejich známé (mj. se zde objevil i egyptský velvyslanec v Itálii s manželkou) připravena slavnostní večeře. V jejím průběhu zazněly proslovy starosty Busta Arsizia, prezidenta italské kroketové asociace Andrey Pravettoniho i poděkování hráčů z úst Johna Swabeyho. Podávaly se 4 chody – předkrm v podobě kousku sýrového koláče, prosciutta, paštiky a pečiva, hlavní jídlo: tradiční italská kaše polenta s plátkem hovězí pečeně či omáčkou z mletého hovězího, pak se servíroval italský sýr (velmi výrazného zápachu), který se jedl rozpuštěný v horké polentě a na závěr přišel dezert. Někteří z nás ani nebyli schopni v 11 večer všechny čtyři chody do sebe vpravit. K jídlu se podávalo červené víno (na závěr přišla řada i na ochutnávku italských pálenek grappa a lemoneta) a zábavu pro společnost obstarával zejména John Swabey a jeho „kroketové songy“. Večeře i atmosféra byla báječná, i když nám v závěru poněkud zhořkla zjištěním, že neočekávaně zatíží náš rozpočet skoro 40 eury za osobu.


Neděle 5.10.2008
Do nedělního rána jsme se probudili ještě přecpaní z včerejší večeře. Počasí vypadalo opět slibně a když jsme po lehké snídani vyrazili směr Cascina del Lupo, sluníčko už začalo nabírat na síle.
Obr 4: Vlevo Andrea Pravettoni v golfkroketovém zápase s Davidem Jako první z českých borců nastoupil do prvního kola GC turnaje opět Robert a soupeře neměl věru nikterak lehkého – Klause Gollhofera – nasazenou jedničku golfkroketového turnaje. 20. muž světového žebříčku hrál nekompromisně přesně a jistě a zvítězil nad Robertem 7-1 a 7-3.

Obr 4: Vlevo Andrea Pravettoni v golfkroketovém zápase s Davidem.



David v prvním kole narazil zase na Steinera Olsena. Do zápasu nastupoval s viditelně menší nervozitou než předchozí den, a i když byl zápas dle jeho slov „hrozná dřina“, zvítězil skórem 2:1 na zápasy (7-2, 4-7, 7-3) a postoupil tak do druhé kola, kde jej čekal Andrea Pravettoni (nasazená dvojka pro GC turnaj).
Ještě předtím se oba borci společně s ostatními hráči posilnili obídkem – tradiční italskou baštou lasagnemi, který byl opět servírován ve stínu vinných a růžových keříků na slunné zahrádce restaurace Cascina del Lupo.
Před začátkem druhého kola ještě Robert změřil síly se švýcarským Danny Davidsem. V této vcelku vyrovnané hře nakonec přálo štěstí více Švýcarovi, který úžasnými průjezdy přes celé hřiště zvítězil 7-4 a 7-5.
Ale to už jsme celí nervózní spěchali ke kurtu, kde hrál David s Andreou, protože nad očekávání se tu odehrávala velmi vyrovnaná partie – za stavu 1:1 na zápasy se hrál třetí rozhodující zápas. Oba hráči se snažili vyvarovat chyb a zbytečně neriskovat, což je přivedlo za stavu 6:6 k poslední brance, kde po několika nezdařených pokusech o průjezd z větší vzdálenosti na obou stranách projevil pevnější nervy český hráč a zvítězil! Vítězné skóre 4-7, 7-4 a 7-6 bylo nejen pro nás velkým překvapením a David byl opět v semifinále! V něm ho čekal vítěz včerejšího AC turnaje Ian Sexton.
Obr 5: Klaus GollhoferNa českém hráči již bylo vidět uspokojení s dosaženým výsledkem a do zápasu nastupoval vcelku uvolněně s tím, že nemá co ztratit. Po prvním zápase to vypadalo, že Ian bude nad Davidovi síly – skóre 4-7 pro Iana. Ale jako by právě to českého hráče nakoplo a David začal riskovat, což se mu vyplatilo a druhý zápas získal poměrem 7-5. I do třetího rozhodujícího „setu“ nastoupil David s riskantní hrou a zejména nádherné průjezdy přes celé hřiště mu pomohly získat převahu ve hře a nakonec i vítězství 7-5! Byl ve finále, kde ho čekal nejvýše nasazený Klaus Gollhofer.

Obr 5: Klaus Gollhofer


Bylo to neuvěřitelné! Z bodového zisku bylo jisté, že Dave skončí celkově nejhůře druhý a to byl opravdu fantastický výsledek. A bylo také jasné, že si získal respekt i všech ostatních hráčů na turnaji, který mu už jen tak někdo nevezme.
Během odpoledne se podávaly pečené kaštany a červené víno z vinice Gianpietra Donatiho. Tuto dobrůtku si ale David příliš nevychutnal, jelikož byl neustále zaměstnán herními povinnostmi…tak snad někdy příště ;-).
Jeho finálový zápas s Klausem byl velmi pěknou podívanou. I když konečné skóre 7-4, 7-4 pro Klause může působit jako vcelku snadné vítězství, byla to napínavá hra plná drobných chyb i skvělých úderů na obou stranách, po nichž vítězství putovalo zaslouženě do Rakouska (a my se nemuseli bát, že zpátky budeme muset pěšky ;-) ).
Obr 6: Zleva – organizátoři (první 3 osoby zleva), Gianpietro Donati, David Hajn, Rodolphe Dourthe, Klaus Gollhofer, Ian Sexton, Roar Michalsen, Steinar Olsen, Robert Jaroš a za ním schovaný Juha Torkkeli, Goran Norberg, Jukka Virta a v popředí fotící Danny DavidsZávěrečný ceremoniál předávání cen se již odehrával na přicházejícího šera. Postupně byl vyhlášen vítěz AC turnaje Ian Sexton, vítěz GC turnaje Klaus Gollhofer a poté celkový vítěz, kterým se stal Ian Sexton s 32 body. Všichni ocenění dostali krásný skleněný pohár na červeném podstavci (o kterém Dave prohlásil, že „se mu stejně moc nelíbil“ ;-) ) – Ian dostal dokonce 3: jeden za AC, malý pohár za celkové vítězství, který mu zůstane a velký pohár za celkové vítězství, který bude putovní. A pro ostatní hráče byla připravena upomínka na tento turnaj v podobě památečního talíře s vyobrazením evropského kontinentu bez britských ostrovů. Na závěr ještě několik rychlých fotografií, rozloučit se s ostatními a hurá do auta směr domů…sbohem slunná Itálie!



Obr 6: Zleva – organizátoři (první 3 osoby zleva), Gianpietro Donati, David Hajn, Rodolphe Dourthe, Klaus Gollhofer, Ian Sexton, Roar Michalsen, Steinar Olsen, Robert Jaroš a za ním schovaný Juha Torkkeli, Goran Norberg, Jukka Virta a v popředí fotící Danny Davids



Obr 7: První tři hráči celkového vítězství – zleva Klaus Gollhofer, David Hajn a Ian Sexton


Obr 7: První tři hráči celkového vítězství – zleva Klaus Gollhofer, David Hajn a Ian Sexton


Obr 8: Ceny


Obr 8: Ceny


Zpět

©2008 Asociace českomoravského kroketu